Historie sboru

Počátky tohoto sboru sahají do 26.12.1896, kdy byl založen sbor „hrdějovických“ dobrovolných hasičů, který za přítomnosti prvních devíti členů přijal stanovy spolku. Ty byly schváleny 3.ledna 1897 a tím byl založen „Sbor dobrovolných hasičů v obci“.

Během I. světové války byl život hasičského sboru v Hrdějovicích zcela utlumen. Spolkový život se v obci probudil až začátkem roku 1921 a byl pak velmi živý. Hasičské cvičení se odbývalo nejméně jedenkrát měsíčně. Pokračovala také úzká spolupráce s ostatními spolky. Spolky se navzájem zvaly a navštěvovaly akce druhými pořádané. Byla nacvičována cvičení se sekerkami, háky nebo i se žebříky a ta pak byla předváděna při různých akcí v okrese a kraji. Cvičila dorostenecká a žákovská družstva složená s chlapců a dívek. Do hasičských sborů byly přijímány ženy, které tvořily základnu samaritánských družstev. Od roku 1922 byl tento samaritánský oddíl zaveden v Hrdějovicích. Na podzim roku 1924 bylo postaveno nové hasičské skladiště. Obec poskytla dříví, ostatní práce provedl sbor ve své režii a přispěl z pokladny částkou 1000 Kč. Zbývající obnos (5000 Kč) si sbor vypůjčil u kampeličky v Hosíně. Při odhalování pomníku padlých v Hrdějovicích (29.5.1927) se hasiči této slavnosti zúčastnili ve slavnostních úborech.

První dřevěná sušárna na hadice byla postavena roku 1928. V roce 1929 (2.6.) sbor uspořádal slavnost k třicátému výročí svého založení. Při této příležitosti předvedlo dvacet dorostenců sekerkové cvičení.

Roku 1930 zasahoval hrdějovický sbor celkem u čtyř požárů, z toho jednou přímo v Hrdějovicích (13.9.).

Roku 1931 byla pro hrdějovické hasiče zakoupena první motorová stříkačka od firmy Mára v Táboře v ceně 40 000 Kč. Ta byla poprvé použita při požáru ve stavení pana Ondoka v Hosíně.

V roce 1932 byl zakoupen železný stožár na sušení hadic od firmy Elektro-Union za 4 650 Kč.

Roku 1936 bylo na valné hromadě založeno ženské družstvo. Na konci roku 1937 měl sbor 59 členů.

Poválečný život jihočeského hasičstva začal smuteční tryznou na Sokolském ostrově v Českých Budějovicích, uspořádanou krajským vedením hasičstva na paměť umučených a popravených bratří hasičů. Dne 12.7.1945 se konala první poválečná schůze hrdějovického hasičského sboru.

Roku 1947 byl zakoupen u řádových sester kláštera Srdce Páně v Českých Budějovicích sborový prapor při příležitosti konání oslav 50.výročí sboru. V tomto roce bylo také zakoupeno pro jeho potřeby předělané auto značky Ford.

V roce 1950 byla za pouhé dva měsíce postavena nová hasičská zbrojnice. Na výroční schůzi roku 1951 došlo k přejmenování hasičských sborů dle pokynů hasičské jednoty v Praze na „Místní jednotu hasičskou“. Téhož roku byla zakoupena siréna, která byla namontována na štít hasičské zbrojnice.

Po přechodném období stagnace znovu ožila činnost místní hasičské jednoty po roce 1957.

Od zvolení nového předsedy Jana Rozmilera (1959) se začal klást větší důraz na osvětovou protipožární činnost mezi občany. Každoročně byly pořádány protipožární hlídky. Roku 1966 převzala organizace hrdějovických hasičů starší automobil značky Praga RN, který byl upraven na speciální protipožární automobil.

Koncem 60.let byla organizace přejmenována – tentokrát na „Svaz protipožární ochrany“. Koncem 70.let pak došlo ke sloučení se Svazem požární ochrany v Opatovicích. K největšímu kvalitativnímu zvratu v požární technice došlo v roce 1983, kdy se podařilo místnímu SPO získat speciální cisternový protipožární automobil Tatra 148 P.

V roce 1997 oslavili hrdějovičtí hasiči již 100.výročí od svého založení. Dne 20.9. se konal pochod s hasičským praporem, poté následoval projev starosty obce a projev dlouholetého jednatele ing. Jana Šimka. Byl znovuodhalení pomník Dr. Antonína Švehly a položen věnec k pietnímu místu pomníku padlých. Vše vyvrcholilo slavnostní schůzí Sboru dobrovolných hasičů a po společné schůzi následovala taneční zábava.